Ze včera na dnešek se přes celé Skotsko přehnala obrovská vichřice, která za sebou nechala zatím nevyčíslitelné škody. Docela jsem rád, že ten náš mini podkrovní byteček to vydržel a neulítla nám střecha ani nám to nevyrvalo okna, ale ten pískot oken byl do nebe volající. Zima v bytě byla veliká i přesto, že krb byl puštěn na plný pecky a topení jakbysmet.

Ve středu večer jsem se společně s Danem vracel z vánoční párty, kterou uspořádal náš třiapadesátiletý (ano zrak Vás skutečně nešálí) spolužák Brian. Po škole jsme jeli dvěma autama nakoupit potřebný materiál na akci do TESCA v Ellonu a pak jsme jeli zhruba 25 mílí do Fraserburghu. O tomto městě jsem slyšel hodně špatnýho, ale asi jsem měl štěstí, že už byla tma. Přijeli jsme k baráku, kde bydlí Brian. Zdál se typicky Skotskej, ale uvnitř… lépe vybavený byt jsem neviděl. Asi 15 místností z toho 3 vyhřejvaný koupelny, 3 televize v obýváku, ložnici a kuchyni, vlastní tiskárnu a vůbec nejvíc, co mě dostalo vlastní kulečníkový stůl. Začalo se pít a Brian připravoval jídlo. Dostali jsme na talíř bramboru s chilli con carne a rýži s kuřetem na kari. Brian býval i kuchař, takže jídlo bylo dost dobrý. Pak jsme dali kulec a ve 20:50 nás odvezl Lee na autobusák. Akce dobrá.

Přijeli jsme do Aberdeenu a zima jako prase a já jako kdybych cítil, že další den to nebude dobrý, ale po pravdě jsem myslel, že bude sněžit. Šli jsme spát a druhej den ráno nás vzbudil pískot oken, kterej si nikdo nedokáže představit. Pohled z okna, byl šílenej, dráty se kymácely, stromy se ohýbaly, vlny na moře nabíraly na síle a hasiči jezdili, jak smyslu zbavený. Ten den jsme si chtěli jít nakoupit do TESCA, ale neměli jsme odvahu. V bytě byla zima a tak jsme pustili všechno na maximum, ale i tak byla zima. Po pár minutách bylo na internetu plno článků o vichřici ve Skotsku, která dosahuje až 260km/h a plno fotek. Já Vám přináším fotky z Aberdeenu, které jsem pochytal na Facebooku.

Už je to nějakou tu dobu, co jsme na Viktorce (151 Victoria Road) v novém složení, když mě s Lachym doplnil Patrik s Erikem, spolužáci ze střední školy, kteří sem přijeli za prací. Dva měsíce utekly a kluci stále ještě nemají práci. Navíc skoro po roce a půl odešel Lachy z Chiquita. Sice měl tohle udělat už před půl rokem, ale budiž.