Blog

Konečně v novém

Konečně v novém

Po dlouhé době jsem se rozhodl změnit design svých osobních stránek a to hned ze dvou důvodů. Ten první je, že je ostuda mít šablonu WordPressu, když jsem grafik a druhý důvod je, že jsem chtěl změnu a být více aktivní. Design mi zabral dva dny a přechod z grafiky do kódu zhruba 4 dny. Jsem rád, že vyšlo úplně všechno, co jsem si stanovil v grafickém návrhu – bloky jako Přihlášení, Novinky z WebMR.cz, Napište mi, Videa a Galerie.  Fotky se budou zobrazovat v LightBoxu, videa budou publikována ve vysokém rozlišení na samostatné stránce. Hlavní novinky budou nejen v horním slideru, ale také pod ním.

Doufám, že se Vám nový design líbí :)

24.10.2011
Marek Říha
Komentářů: 0
prvnirok

První rok za mnou

Připadá mi to jako bych teprve před týdnem posílal přihlášku a on už je to „skoro“ jeden rok, co lítám sem a tam a snažím se zdokonalit v oblasti multimediální tvorby a v neoblíbené skotštině. Celý rok se točil okolo programů od společnost Adobe jako například – PhotoShop, Fireworks, Dreamweaver, Premiere Pro, Director nebo Flash. Úpřímně jsem se za celý rok moc nenaučil, dokážu se orientovat v programech, ale to je tak všechno. Učitelé a i lidi, co studovali stejný obor říkali, že druhák je jiné kafe.

Vzpomínám si jak jsem zhruba před rokem nehrotil situaci a nechával to všechno na osudu, co jiného mi také zbývalo, když jsem byl po operaci kolene a nevědělo se co bude zítra, natož za pár měsíců. I tak se všechno stihlo, koleno se dalo do kupy, rodiče se naopak podařilo zlomit a já mohl v klidu odletět. Po mezinárodním uvítacím týdnu se to „rozjelo“ a stali se z nás zahraniční studentíci. Rozjelo píšu schválně v uvozovkách, protože ono to zas takovou šťávu nemělo. Na začátku jsme se tak nějak seznamovali s prostředím a zvykali si na školu, kterou jsme měli středa, čtvrtek a pátek.

Zhruba po čtrnácti dnech jsme dostávali první projekty a začali psát první testy. V podstatě jsme dostali nějaký projekt, ke kterému byl stanoven závěrečný termín, kdy se onen projekt musel odevzdat. A takhle to bylo celý rok. Až na konci jsme dostali test, který měl rozhodnout o tom zda-li budeme opakovat či půjdeme dál. Test trval celkem 3 a půl hodiny a byl rozdělen do 7 sekcí. Test jsme psali ve čtvrtek 26. května a rozhodnutí bylo známo ve středu, 1. června s rozhodnutím PASSED (prošel), což znamená, že Higher National Certificate (HNC) mám v kapse a Higher National Diploma (HND) je přede mnou. Takže jsem si sbalil pár svých švestek a odletěl zpátky domů. Druhák by nám měl začít začátkem září.

7.7.2011
Marek Říha
Komentářů: 3
pelta

Vy jste mi nějakej povědomej

Příjemná věc se nám udála s Kubou Křečkem. Od 2.4. do 17.4. jsme měli ve škole prázdniny a tak jsme samozřejmě odletěli do rodné vlasti za našimi nejbližšími a konečně se odpoutat od školních aktivit. Prázdniny utekly jako voda, nicméně Křéčis přijel do Loun, aby oslavil mé dvacáté narozeniny, ale o tom tu nechci psát. (Celý příspěvek…)

22.4.2011
Marek Říha
Komentářů: 1
party

Vysvobozen z pekla?

Už je to skoro půl roku, kdy jsem se ve Skotsku usadil a začal pracovat. Na pozici glass collectora v Korově jsem nastoupil 6. listopadu hlavně díky tomu, že jeden můj bývalý spolužák se rozhodl opustit Skotsko a vrátit se zpátky do Čech.První dny v práci byly parádní a každý další den jsem se těšil na tu partu, na ten smích, na tu páteční pizzu spojenou s výplatou. Takhle to šlo až do konce roku, ale od nového roku jako by někdo mávnul proutkem a všechno se změnilo. Pokud chcete vědět, co a jaké věci mě donutili s tím včera praštit, tak vám nezbývá nic jiného, než si přečíst tento článek do posledního písmenka.

V minulém roce

Jak už jsem zmínil v předešlých řádcích, tak v Korově jsem nastoupil 6. listopadu a do práce jsem se den ode dne těšil. Byla tam skvělá parta lidí, kteří se neustále smáli i když byla třeba Korova narvaná k prasknutí. Po týdnu se rozhodlo, že budu mít na starost top floor a mojí náplní práce v té době bylo: sbírání skleniček, mytí skleniček, roznášení skleniček, vyměňovat koše pro flašky, zajistit dostatek ledu do pití + na chlazení chlastu. S ničím jsem neměl problém. Všechno šlo v pohodě. Zhruba měsíc před odletem domu na Vánoce jsem to oznámil manažerovi a tak jsme se dohodli, že týden před odletem mi dá všechny dny, tak jsem to přijal a za ten jeden týden jsem si vydělal hned na dva nájmy. Navíc poslední týden jsem pracoval jen s Charlie a s Mikem, takže to byla pecka a najednou jsem si říkal, jak mi to místo bude těch 14 dní chybět.

V letošním roce

Jako by silvestrovské bouchání rachejtlí změnilo myšlení vedení. Od nového roku zavedli, že glass collectoři budou každou středu od 23:00 – 1:30 rozdávat letáky na Union Square. Proč do p*dele musíme zrovna my jako glass collectoři rozdávat letáky, letáky, které navíc poutají lidi na středeční akci, která už je v plném proudu? Proč vedení neřekne PR staffu, aby šli v pondělí nebo v úterý do ulic a lákali lidi na akci, která se chystá? Jo už vím, protože PR staff láká lidi v pátek večer na CandyBox, protože se akce koná v pátek, aha. Poslouchat neslušné narážky lidí je taky paráda. Normální vedení by lidi upozornili dříve než v ten samý den, navíc až večer. A ještě k tomu jsem třeba měl napsanou rotu od 23:00 – 1:30, ale když jsme se vrátili z letáků do Korovy, tak jsme pracovali do zavíračky. V pohodě. Byl bych proti sobě, kdybych říkal, že mi to vadilo. No vadilo, ale alespoň jsem si vydělal více.
Jednoho krásného dne poslalo vedení všem zaměstnancům SMS ve které mimo jiné stálo, že nesmíme pít v práci. Můžeme pít, ale z kohoutků čistou vodu, nikoliv Colu, energeťáky, limonády a ani čistou vodu z toho zařízení jak se tam přepínaj ty nápoje, něco na způsob točeni :D
Od nového roku jsme my glass collectoři dostali další povinnost – udržovat v čistotě Fire Exit. To místo byste museli vidět. Prostě v prostředním patře byly jedny velký dveře za kterýma byl hned dlouhej přenosnej stůl pro DJe, vpravo jsou schody a pod schodama jsou kontejnery, naproti schodům je dlouhá ulička (na kterou neustále kape ze stropu voda) a pak už jsou jen dveře ven. Navíc je to z 25% nekrytý, takže když pršelo, tak jsme tam strávili více času než tam, kde nás bylo víc třeba, protože jsme museli tu vodu zametat směrem ven, aby se v případě požáru všichni dostali ven v pohodě. Asi před 14 dny si nás zavolal manažer ať kompletně uklidíme prostor, pod kterým byl ten DJ stůl, když jsme ten stůl dali pryč, tak nás nás koukaly nánosy bahna, krabice, kaluže vody, olej v kastrolech z kuchyně. A když na vás tohle všechno kape, když to pod schodama dáváte do kontejnerů, začínáte ztrácet nervy a to pak ještě musíte takto „označkovanej“ chodit mezi lidma.
Já jsem dostal za úkol vyměňovat svíčky, které se nacházely za flaškama na stěně za barem. Tuhle činost dříve dělal bar staff. Výměna zabere zhruba 5 minut a to byste nevěřili, kolik toho Skoťáci stihnout vypít, to je potom skleniček a člověk nestíhá.
Občas jsme se i střídali, takže jsem byl v klubu, a když musíte lézt skoro pod čtyřech, snášet to, že na vás šlape dav lidí a pak jít domů s nekonečným pískáním v uších. Sami sebe se ptáte jestli tohle máte vůbec zapotřebí.
Další věcí bylo, že vedení nedávalo výplaty včas, takže spousta lidí (spousta dobrejch lidí) odcházela pryč a bohužel přišli noví, se kterýma jsem si absolutně nerozuměl.
Vůbec poslední věcí je neochota bar staffu. Když jim dochází pití v boxech, tak samozřejmě řeknou mě, abych jim pro to došel, proč si pro to nedojdou sami, když mají čas? Díky taháním těchto krabic mě zřejmě začali bolet ty záda. Nejde jen o tahání krabic, jde i o to, že když bylo před zavíračkou a pomalu se začali mýt věci, tak je jen tak hodili vedle myčky, proč je nedali dovnitř? Abych se musel znova ohýbat. Ale v pohodě, dyť to je práce, ale čeho je moc toho je příliš. Jelikož mám vyděláno na dva měsíce dopředu, tak se měj Korovo!

Proč jsem teda skončil

Můj tatínek mi před odletem řekl větu:

“ Nenech si srát na hlavu!“

26.3.2011
Marek Říha
Komentářů: 1
Fotbalová abstinence pokračuje

Fotbalová abstinence pokračuje

Takový krásný návrat to měl být a nakonec je z toho dalších pár týdnu bez pohybu a v klidovém režimu. Zase tak hrozný to nebude, jak se může na první pohled zdát. Píše se leden nového roku a v hlavách vysokoškoláků na Banff and Buchan College se rodí myšlenka navštěvovat každý týden Aberdeen Sports Village a zahrát si fotbálek na umělé trávě. Inu, skvělý nápad až jsem se toho jednoho dne chytil a samotnou akci zorganizoval. A tak byl první fotbálek naplánován na Valentýna od 14:00 aneb lásky plný den s kulatým nesmyslem.

Nápad by byl

Pro připomenutí jsem v červnu absolvoval plastiku kolene (přetržený přední křížový vaz) a až do této doby jsem se kulatého nesmyslu nedotkl, jen jsem chodil běhat. V prosinci, když jsem odletěl na vánoční prázdniny domu, jsem měl naplánovanou kontrolu v Praze, kde mi doktor oznámil, že už to vypadá výborně a že zhruba za dva měsíce bych se mohl dostat na zelený pažit. Když jsem se vrátil zpátky do Skotska, tak jsme se ve škole začli s klukama bavit a tom, že bychom se mohli scházet každý týden a zahrát si fotbálek. Čehož jsem se chytnul a společně s Martinem Kabátem jsme celou akci zorganizovali.Našli jsme vhodné datum (je něco lepšího, než si o Valentýna kopnout do míče? :) ) 14.2. od 14:00, které vyhovovalo téměř všem. Zamluvili jsme třetinu hřiště v Aberdeen Sports Village a pomalinku jsme si mohli začít balit věci.

Jde se na věc

Cítil jsem, že koleno je celkem v pohodě, ale radši jsme si koupil ortézu pro lepší pocit. V den fotbálku jsem celý natěšený vstal z postele a otravoval kluk, že dneska to bude pecka, ale Lachy musel do práce a Křéča to nakonec odřekl, takže jsem nakonec šel sám. Nevadí. Na Union Square jsem si dal sraz s Tomášem Navrátilem a Jirkou, který teď bydlí vedle ve vchodě. Vystoupili jsme na zastávce, šli si koupit něco do TESCA a šli do Aberdeen Sports Village, kde jsme čekali na zbytek „playerů“ a hlavně na Kabiho, kterej měl rezervačku u sebe. Hned jak dorazil, tak šel na recepci, kde nám dali rozlišováky a míč, v ten okamžik se mi rozbušilo srdce a vzpomněl jsem si na ta léta dřiny a těšil jsem se ještě víc. Šli jsme dlouhou chodbou do šatny. ASV je opravdu veliký komplex a vysoce moderní, takže jsme za tu cestu viděli lidi, kteří hráli squash, ping-pong, basket, florbal, bláznili v posilce a další. V šatně jsme se převlíkli, tři z nás měli ortézu a šli na hřiště, které bylo rozděleno na třetiny (60 x 35 metrů), takže pro deset lidí to bylo ideální. Rozběhali jsme se, protáhli se, rozdělili se a začli hrát. Na můj první dotek s míčem nikdy nezapomenu, po takový době si s tou kulatou věcí zase tykat :) paráda.
Asi jsem měl počkat ještě pár dní a neuspěchat to. Teď už je koleno skoro tam, kde bylo před fotbálkem, ještě to protahuju, leduju a mažu, ale brzy to bude zase v pohodě. Nicméně na GAMA Cupu 2011 nashledanou ;)   Což mělo za následek, že jsem běhal jak blázen sem a tam a hru jsem si užíval.

Všechno bylo jakž takž, ale v půlce zápasu jsem jí tam z půlky půlky pustil nártem, takovej pokus o přehoz, kterej mi ale Jarda chytil. Po dalších dvou minutách mi šel míč přímo na volej a na nějakých 30 metrů jsem ho poslal vzduchem šajtlí (alá Tomáš Rosický) přesně na nohu Vacimu. Po týhle nahrávce se mi to koleno zhoršilo a odkulhal jsem do brány, kde jsem po zbytek zápasu likvidoval střely a posílal přesné passy levačkou. Posledních pár minutek jsem se opět zapojil, ale už to nebylo takové.

28.2.2011
Marek Říha
Komentářů: 0
Soustředím se na projekt

První semestr úspěšně dokončen

Jeden ze šesti semestrů ve Skotsku mám zdárně za sebou. Takzvaný Block 1, jak tady semestrům s oblibou říkají, mi skončil 4.2. a společně s tímto koncem jsem se mohl konečně věnovat jiným, duchapřítomnějším věcem. Nicméně druhý blok je v plném proudu a s ním i první projekt s rozsáhlou dokumentací. Krom projektu nám byl přidělen i nový předmět s názvem Komunikace, na kterém se budeme nudit každý pátek poslední dvě hodiny. Jakoby mi to připomnělo základní školu, kde jsme měli každý pátek dvě hodiny volna a potom jednu hodinu dějepisu. Návštěvnost byla takřka nulová.

To už je to půl roku?

Přijde mi to, jako by to bylo včera. První den na mezinárodním kurzu na Banff and Buchan College. Všichni vysmátý, panovala dobrá nálada, všichni viděli něco nového a těšili se. Ale když se kouknu, jak se ty lidi tváří dnes. Většina z nich se chystá opustit B&B a jít na RGU, University of Aberdeen nebo Aberdeen College. Ale proč? Ano, uznávám, že B&B není žádná extratřída, byly dny, kdy jsme ve škole nedělali nic a jen tak surfovali po internetu. Ale když už jsme dostali nějakej projekt, tak drtivá většina lidí byla naštvaná. Mě osobně ty projekty, zatím, docela bavili a nevadili mi, teda až na ty nechutné dokumentace. Jsem si vědom toho, že v ČR bych se musel ohánět třikrát tolik a musel bych se učit několik stránek denně. A možná totéž platí i u výše zmíněných škol, nevím. Ohlasy lidí na B&B a ostatní jsou docela stejné, některé jsou lepší na B&B, takže nevidím důvod přecházet.

Nicméně šest měsíců uteklo jak voda a nás čeká další půlrok ‘dřiny’.

Jeden z mála

Na začátku oboru nás bylo celkem 8. Což bylo celkem málo :D asi po měsíci studia nás už bylo ve třídě 12 a z toho:

7 Čechů
2 Maďaři
1 Slovák
1 Angličan
1 Skot

No a situace na konci semestru je taková, že do druhého semestru se nás bude scházet asi 6. Náš tutor už s námi o tom mluvil a uvažuje se o zrušení našeho kurzu s tím, že by se ale dokončilo alespoň HNC a v HND bychom pokračovali na výše zmíněných školách. Nebo je tu další možnost, že náš obor bude pokračovat dále, což se pravděpodobně taky stane.

Docela dost lidí ukončilo studium, čímž se jím ztratil status studenta. Musí tím pádem platit Council Tax a další daně plynoucí z práce, což úplně nechápu, proč se tak rozhodli. Jejich volba. Jeden člověk se rozhodl opustit Skotsko a zbytek odchozích, přestoupilo na jinou školu, buď v Aberdeenu nebo jinde v Evropě.

Nechci se nějaký způsobem vytahovat nebo ze sebě dělat chytráčka, ale jako jeden z mála (málo = 2 lidi) jsem odevzdával práce a projekty vždy ve stanovený den. Tutor je se mnou spokojen, takže doufám, že bude spokojen i ve druhém semestru a na konci června už budu držitelem certifikátu HNC.

14.2.2011
Marek Říha
Komentářů: 0
Stránka 7 z 10«12345678910»